Byl pátek brzo ráno a my jsme seděli ve vlaku, který jel směr Praha. Všichni se těšili na nové zážitky, poznání a na něco nového, ale hlavně na společný prodloužený víkend nás Tuláků! Než jsme se nadáli, stáli jsme na hlavním nádraží v Praze, kde jsme si rozdávali modré placky. 

Následovala cesta do školy, kde jsme měli být ubytovaní. Po dlouhém hledání, jsme školu našli, ale nebyla to ta naše. Ta se totiž nacházela ještě o kousek dál. Ne že bychom neměli mapu, ale prostě jak už jsme byli na Ledovce mockrát, popletli jsme si loňskou a předloňskou školu. 

První místo, které jsme navštívili, byla botanická zahrada, ve které nás asi nejvíce zaujalo jezírko se zvláštní rybou. Hezké byly i rozkvetlé rostlinky a poletující motýlci. 

Poté naše kroky směřovaly k Náprstkovo muzeu, kde nás přivítala Ribana s Vinettouem. Zde jsme chodili po jejich stopách a četli o jejich předcích. Holky nejvíce zaujaly šaty z korálků a chlapce indiánské zbraně. Bylo to pro nás hodně zajímavé, protože náš poslední tábor se odehrával v tomto duchu. Trochu jsme si na něj tak mohli zavzpomínat. 

Zbylo nám trochu času, než jsme šli do dalšího muzea a tak jsme navštívili obchod s bonbony, kde akorát začínala jejich výroba. Sympatický Martin se Zdendou nám vše při práci dokonale vysvětlovali a také nás bavili svými vtipnými historkami. Štěpka pořád přemýšlela, co to má Zdenda za tetování, které koukalo z výstřihu. Čas nás ale tlačil a my jsme se přesunuli do Alchymistického muzea. Prohlídka byla velmi zajímavá, protože jsme měli skvělého průvodce, který byl podobný Magistru Kellymu (s botami Adidas :-D). Šli jsme po nejstarších dřevěných schodech na Kellyho půdu, kde byli úžasné nejen jeho pomůcky, ale také pokus o stvoření člověka. Protože nám počasí nepřálo, některým byla zima nohy nás už po celodenním chození bolely, proběhli jsme Karlův most a pelášili zpátky do školy.

Když jsme v sobotu vstali, všichni jsme byli krásně odpočinutí a připraveni na začátek nového dne. Aviča s Willym nám přinesli snídani skoro až do spacáků. Na výběr byly tři druhy taštiček (povidlová, maková a ořechová) a obzvláště vypečené rohlíčky. Nasnídaní jsme vyrazili do Policejního muzea, kde byla nejhezčí ukázka policejních zásahů v praxi. Po skončení ukázek si kluci prostě museli vyzkoušet policejní zbraně, neprůstřelné vesty a mnoho dalších věcí, kterým my holky moc nerozumíme. Následovalo muzeum hudby, kde po krásné zajímavé prohlídce strojků a samohracího klavíru, nám jedna šikovná „Kecka“ zahrála několik nádherných skladeb na klavír, do kterých se zaposlouchaly i ostatní návštěvníci. 

Po kulturní vložce jsme cestou přes Petřín a Musaion zašli dobrovolně povinně znovu do bonbokárny popovídat si se Zdendou a Martinem. A ochutnat ještě teplé ananasové bonbóny.

Od 18:00 se konal každoroční koncert Děti Dětem, zde vystoupilo spoustu nadějných zpěváků, tanečních skupin a třešničkou na dortu byla Tereza Černochová, se kterou si společně zazpíval píseň od jejího tatínka Večerníček. Po koncertě jsme společně s ostatními zaplnili metro a jeli uťapáni ale spokojeni zase do školy. Kdo by to byl řekl, že se o víkendu budeme těšit do školy. Před spaním nám všem Pája přečetl pohádky :)

Než jsme se nadáli, byla neděle. Někoho bolely paty, někohou záda a jiným nebylo vůbec nic :-D! S velkými baťohy jsme doťapkali na Pražský hrad, zkoukli jsme výměnu stráží a prošli Zlatou uličku. Poslední zastávkou byla nová budova Národního muzea, ve které byla ukázka věcí, šatů a hraček do Monarchie. U výstavy hraček jsme si mohli vyzkoušet, jaké to bylo klečet a hrášku nebo na dřevěných polínkách. Jaké štěstí, že už se to nepraktikuje :-D.

Po obědě v Mekáči, jsme nastoupili do autobusu, který nás dovezl až k nám do Klatov. 

Jízda metrem nás nikdy neomrzí, Ledová Praha už vůbec ne, protože s naší bezva partou jde všechno lépe a hlavně s úsměvem.

S pozdravem Kecky - Nikča a Lucka