Jak mám ve zvyku, začínají moje články větou „ Vyšli, vyjeli jsme a …

Tak vyšli jsme od klubovny v „ Kytičkový“ den a „ Bylo nás…“: Lucka, Nikča, Modroočko, Princ, kamarádka Jíťa, Mates, Barča, Anežka, Ellenka, Kuki, Terka a Péťa. Cestou se přidává Honzík a Zuzanka. Naše cesty se hned rozešly a každý míříme jinam.

Naše skupina vyráží na náměstí, jdeme, mlčíme, nikdo se na nás nevrhá a ruce s kytičkami nám netrhá. Tak, takhle to dál nepůjde. Válečná porada. Musíme lidi oslovovat. První se chytá šance Péťa a s odvahou oslovuje prvního „Pana prvního“. Bez úspěchu. Trochu zklamání. Potom se na střídačku daří a nedaří, ale dobru náladu to nebere. Při prodáván í Kytiček získáváme peníze pro druhé, ale taky získáváme něco pro sebe. Třeba trénink toho, jak a koho oslovovat, že se musíme dívat do očí, vysvětlit, odhodit stud, mluvit jasně a nahlas, nevrhat se na okolo stojící, unést odmítnutí. Pobavil mě Péťa, který na náměstí nahlas přemýšlí o tom, že je divné, že lidé jdou z práce a nemají peněženku. A tak nastává chvilka pro mě a cestou si povídáme o tom, jak je obtížné někdy říct pravdu a že to je jeden z největších úkolů, který před sebou každý z nás má.  Říct pravdu a nevymlouvat se. O co srozumitelněji se poslouchá odmítnutí, ne nechci, nekoupím. A že je právo každého přispět či nepřispět, že se možná můžeme „zlobit“, ale pořád musíme být slušní.

Sbíráme odvahu oslovit lidi, kteří sedí na teráskách a zahrádkách restaurací a cukráren…ale, no, trochu odhodlání a hle, najednou to jde….

Kolem šesté se všechny skupinky setkávají u klubovny, odevzdávají kytičky, vaky s penězi a předávají si navzájem své poznatky. Na naší Kytičkové expedici jsme vypozorovali že: nejvíc kupovaly maminky s kočárky, ženy středního věku, mužů kupovalo výrazně méně než žen, pejskaři skoro vůbec – byli přeci na procházce a neměli peněženku… Nejméně ochotní byli mladí muži, kteří, sedíc na zahrádce, tvrdí, že jsou nezaměstnaní a nemají peníze. No uznejte, při pohledu na stůl jim to moc nevěříme, ale  každý má právo rozhodnout se , jestli pomůže a přispěje….

A já děkuju všem, kteří pomohli, chodili, prodávali, přispěli….

Aviča