Princ a jeho ohlédnutí za určitým bodem tábora
Na tomto místě bych se chtěl vrátit ke hře z tábora, kdy jste ve skupinkách řešili otázky týkající se způsobu hraní her a dodržování pravidel. Jelikož mě výstižné odpovědi napadají nejčastěji pět minut po nastalé situaci a někdy i déle =D, vyjadřuji se k tomu až teď. Navíc bývá vhodné řešit věci s odstupem, kdy emoce už nejsou rozbouřené.
Většina z vás (dětí) berete hru nejspíš jako zaplácnutí volného času, krátkodobou zábavu, oddech od otravného učení a nic dalšího si z ní vědomě nevezmete. Ještě tak hodnotíte, jestli vás bavila nebo to byl vopruz, jestli to byla dřina nebo brnkačka, a jestli byla akční nebo „psychologická“. Jenže z hraní her lze vypozorovat více, protože během nich se ukáže nejenom vaše fyzická zdatnost, ale projeví se i vaše emocionální stránka a vybarví váš charakter. A s těmito poznatky můžeme pracovat jak my (vedoucí), tak vy. Hra totiž mimo jiné napodobuje situace z běžného života. A to jak se projevujete ve hře, napovídá, jak budete reagovat na situace s podobnými podmínkami ve skutečnosti. Možná vám to do této chvíle nikdo neřekl a vy jste toto uvědomění neměli. Když už to víte, je na vás, jak s touto informací naložíte.
Váš charakter se samozřejmě nevzal jen tak odnikud. Je výsledkem působení veškerého okolního prostředí, protože jste schopni vstřebávat nesmírné množství informací a jste velmi učenliví. Současná doba je taková, že klade důraz na to být první, vyhrát nebo předvést se za každou cenu a úspěch je řízen těmito měřítky. Jste k tomu všude vedeni, odevšad je vám to připomínáno, prostě jste tomuto tlaku neustále vystavováni. A místem, kde se to projeví, je například i obyčejná hra. K dosažení vítězství často svádí pokušení obejít pravidla, obelstít ty, kteří hlídají jejich dodržování. Neobávejte se, že jste jediní nebo první, kdo to tímto způsobem zkouší. Zároveň však počítejete s tím, že ty triky jsou okoukané a mnoho z nich známe, protože my jsme na tábory jako děti také kdysi jezdili. Účelem a cílem hry však – a platí to i pro život – nemusí být nutně vítězství, něčí pokoření, vyniknutí. Cíl hledejte třeba ve snaze prožít každý její okamžik, užít si ji, dozvědět se něco o svých schopnostech, hranicích a také o svých kamarádech. Když přijmete tuto myšlenku, můžete se překračování pravidel vzdát, protože už pro vás nebude podstatné, jak se umístíte. To by vás mohlo dovést k tomu, abyste byli po ukončení hry spokojeni za jakýchkoli podmínek a výsledků. Není na škodu provést si občas takové zpětné hodnocení, zamyslet se nad sebou.
Je na vás, jak se s těmito výzvami vypořádáte, jakou cestu si vyberete. Zvolit si můžete vždycky a pracovat na sobě, usilovat o sebezdokonalování můžete po celý život =) Možná jednoho dne zjistíte, že to jak se chováte, jak jednáte s druhými, jaké myšlenky necháváte svou hlavou probíhat, ovlivňuje do velké míry váš život a věci, které se v něm dějí. Nic se neděje náhodně a bez příčiny, vzpomeňte si například na zákon akce a reakce z fyziky.
Berte tento text jako inspiraci, protože vaše chování zase inspirovalo mě, abych se nad tímto tématem hlouběji zamyslel. Dali jste nám signál, že bychom měli připravovat i jiné hry nebo je jinak hodnotit, tak aby vymizel cíl zvítězit za každou cenu. A chtěl bych vám tedy vlastně poděkovat.
P.S.: Celých čtrnáct dní na táboře s vámi bylo skvělých se všemi jeho kladnými i stinnými stránkami.
Princ
„Všichni dospělí byli nejdříve dětmi, ale málokdo se na to pamatuje.“ -- Antoine de Saint-Exupéry